Johariho okno
Metoda sebepoznání pomocí dalších uživatelů
Slovní asociace
Objevujte své nevědomí pomocí slov
Koučovací otázky
Poznejte se pomocí otázek na tělo

Koučovací otázky

Jak moc myslíš, že je tvé vnímání světa zkresleno strachem?
No, vnímání toho, co si o mně kdo myslí, je hodně zkresleno strachem, nebo spíš možná domněnkami - že si asi často myslím něco horšího, než jak mě druhý vnímá... Ale jiné zkreslení nevidím, možná zatím pouze.. ;)
Pomluvy. Setkáváš se s nimi a jak na ně reaguješ ?
Hmm, ani nevím. Na gymplu ještě byly pomluvy běžné, na vysoké už ne. A posledních pár let zase začínají, ale tentokrát ne mezi známými a kamarády, ale mezi rodinnými příslušníky. :-o Jsou sekce naší rodiny, které pomlouvají jiné sekce. Většinou do pomlouvané sekce spadám já sama a reaguju většinou překvapením a smíchem, co si zas ta pomlouvačská sekce stihla vymyslet za nesmysly.. :)
Rozdílný pohled na svět. Jak to vnímáš u ostatních lidí?
Každopádně čím dál víc intenzivněji. Hodně mi to pomohlo naučit se nebrat věci osobně a často akceptovat (pro mně někdy nepochopitelné) uvažování ostatních.
Co když nebudeš věřit ničemu a nikomu?
To se mi nestane. Důležité je věřit v sebe sama. Na světě je stejně každý sám a tak musí věřit hlavně sobě.
Jaká může být/bude tvoje reakce, když se tě někdo snaží urazit ?
Podle toho kdo a jaká intenzita urážky :) Ze zkušenosti vím, že funguje, když s urážkou souhlasím. To vyvede z míry urážejícího a mi udělá radost a umožní kupodivu nevzít si to osobně :-D
Ukvapené závěry. Setkáváš se s tím u sebe ?
Nevím jestli závěry, dělám pár ukvapených věcí, ale závěry asi nee. Nenechávám ego, aby si tak jednoduše se mnou pohrávalo ;)
Je pro tebe kladení otázek ostatním nepříjemné ?
Jak kdy a jak komu. Tohle je moc obecná otázka. A záleží, jak moc mi záleží, abych se odpověď opravdu dozvěděla.
Snažíš se rozlišovat mezi domněnkou a ověřeným faktem ?
Snažím, dokonce často i tomu ověřenému faktu dávám rezervu, protože ověřování mohlo proběhnout na základu domněnek :)) Nevěřím nikomu, ani sám sobě :)
Co pro tebe znamená "Nebrat si věci osobně" ?
Záleží jak u koho. U mého partnera to znamená rychle si uvědomit, že to nemyslí zle, to co říká. A u ostatních lidí to znamená si uvědomit, že to říkají ze své pozice uvědomění a vnímání světa. A že to tím pádem pro mě znamená něco jiného, než co oni myslí. :)
Kdybys mohl(a), jakou větu/slovo bys sdělil(a) celému lidstvu ?
bud svuj a delej vsechno s dobrym umyslem.
Jak by vypadal svět, kdyby zde bylo 80% žen ?
Lidé by byli o pár desítek procent pěknější :) Méně by válčili silou, ale možná by se ego projevovalo zákeřněji. Na druhou stranu by se možná více porvaly o nás, o muže. Bylo by méně nesmyslných technologií, tím pádem by lidé nebyli tak leniví, protože technologie všechno usnadňují.
Myslíš, že na výchovu v dětství mají větší váhu rodiče, prostředí, přátelé nebo.... ?
Záleží na tom, v jakém prostředí se člověk pohybuje a jak to celé vnímá. Já jsem třeba nechodila do školky, takže u mě to určitě byly rodiče a prarodiče. Kamarádi začali mít vliv až na základce. Největší pozitivní vliv ale připisuju knižním a filmovým hrdinům. :)
Jak reaguješ na kritiku od blízkého člověka ?
No záleží, jestli je konstruktivní asi :) Pokud je, tak ji hltám, protože je jí málo a málo kdo ji umí. Pokud není, tak záleží na mém rozpoložení a taky od koho kritika je - takže reaguji od ignorování až po "Asi tě nakopnu" ;)...
Uklidní tě, když zjistíš, že někdo má podobný problém jako ty, ba dokonce je na tom hůř ?
To jsem měla dřív tohle. A stabilně mi to nabourávala moje mamka tím, že do mě stále hustila, že se nemám ohlížet na ty, co jsou na tom hůř, ale na ty, co jsou na tom líp. Měla svým způsobem pravdu, ale tehdy mi to nepomáhalo. Asi proto, že jsem věděla, že jí nejsem dost dobrá. Protože teď mě samozřejmě právě úspěšnější lidé než já inspirují... Co mi ale pomáhá k uklidnění je, když vím, že někdo měl stejný problém jak já a dokázal ho překonat. Dává mi to naději, že to zvládnu taky a současně i inspiraci jak na to. :)
Myslíš, že stav štěstí je otázka rozhodnutí ?
Stav štěstí, jak už patrno z názvu, je věc stavu. Rozhodnutí se týká spíš delší periody a životního směřování - že si řekneme, že raději budeme šťastní než se trápit. Takže stav štěstí je pak věcí záměru a je určitým rozpoložením, které můžeme mít kdykoliv a kdekoliv. Akorát někdy nám to jde hůře, někdy lépe.. :)
Víš, jak si udržet bystrou mysl ?
Vím, co nejméně jíst, při nejmenším co nejméně jíst cukry. Alespoň u mně.
Kdyby sis teď mohl(a) zavolat sobě před 5 lety, co by jsi řekl(a) ?
Neboj, klid, už se to blíží, všechno co chceš a na co jsi čekala, jen nepřestaň být v pozoru, sledovat intuici a znamení a bude to ok :)
Jakou pohádkovou postavu máš nejraději ?
No většinou ten nebojácný týpek co se vydá do světa přes všechny nástrahy.... většinou je to nějaký Ondra a tak... :)
Umíš pozorovat své myšlenky s určitou nezaujatostí ?
No zatím nevím jestli umím. Nicméně vím jistě, že se o to snažím a jen odhaduju, že se mi to daří.
Jak by se změnil tvůj život, kdybys dostával(a) na účet do konce života 100tis./měsíc bez práce?
Velmi :) Zmizela by spousta stresů, vybudovala a pořídila bych si v krátkém čase spoustu věcí a tak.. Jak bych naplnila své potřeby, začala bych investovat a zařizovat různé věci pro dobro okolního světa. Patrně, ale kdo ví.. :)
Setkal(a) ses někdy s člověkem, který měl pro tebe jakkoliv nadpřirozené nebo pro tebe nepochopitelné schopnosti ?
Ano, jednoho mám stále sebou - sama sebe ;) Druhý je můj partner a pak i další jiné lidi, co znám :)
Když se vrátíš o 10 let dříve. Co bys teď udělal(a) jinak ?
Nic, vždycky je riziko, že by to vedlo k odklonění mé cesty a výsledek by nebyl, že bych nyní byla tam kde jsem a s kým jsem :)
Existuje nějaký argument, který slýcháváš v okolí a dotýká se tě nebo ho prostě nesnášíš ?
Asi nic častého, občas přijdou takové hlášky typu "Kdyby ses pořádně najedl, tak ....", "Nejsme přece nejmladší", anebo jakákoliv věta začínající na "Nechápu, jak můžeš...", a podobné manipulativní nemysly :-)
"Na to už je pozdě". Je něco, co jsi prošvihl(a) ve svém životě a třeba toho i lituješ (nebo naopak) ? :-D
Hmm, těžká otázka.. Asi bych jela na více táborů se Sokolem než jen na dva. Vyspala bych se s jedním z mých osudových chlapů života. Chodila víc na rockotéky. No, je toho dost, co jsem nedělala a už nedoženu. Ale zas, odpověď jak u toho 10 let zpátky. Neměnila bych nic radši. :)
Chtěl(a) by ses zbavit nějakého snu z dětství ?
Jakého snu a proč? Z dětství si pamatuju jen jeden sen. :)
Jak běžně řešíš situaci, kdy tvůj blízký člověk má svou pravdu, ale ty to vidíš jinak ?
Řeknu, že už nic neříkám, a že je jasné, že on to vidí jinak a já jinak a že není nutné se shodnout ve všem. :)
Jaká nepsaná pravidla pro muže (tzn. "Jsi muž, takže bys měl dělat ...") a/nebo pro ženu znáš ? Jsou některá některá neoblíbená ?
Hmm, znám jich hodně, tak asi jako každý. Ale v dnešní době už se to hodně stírá. Například existuje pravidlo, že lidi by měli od určitého věku pomýšlet na děti. A má se za to, že když to nedělají, je s nimi něco v nepořádku. Potom jsou i tací, kteří děti nechtějí vůbec, a to už je skoro jako stigma prokletí a v tomto případě zvláště pro ženu. U mužů to je společnost schopna mnohem více tolerovat a považovat za smiřitelné. Ale u žen je to stále nesmiřitelné - co jsem vypozorovala..
Jak by mohl vypadat život bez Ega ?
Představuju si hodně pozitivních věcí (žádný strach, žádné války, žádná závist, žádné peníze), ale zároveň žádná motivace, žádná vůle a kdo ví co ještě.
Jaký je tvůj vztah k Egu? Je to spojenec nebo nepřítel ?
Myslím, že zatím ani jedno, jakoby nebylo součástí. Rád bych, aby byl spojenec. Snažím se o to :)
Co pro tebe znamená "být bez Ega" ?
Pro mně osobně nemít strach, žádné vnitřní konflikty, mít plný prostor pro to mít rád sebe a vesmír :)
Je pro tebe Ego špatná nebo dobrá věc? Jak myslíš, že ti pomáhá, nebo naopak ?
Ego je smysluplná věc - kdyby nebyla, neexistovala by. To, co na Ego vrhá špatné světlo je fakt, že jsme se ho nenaučili používat a necháváme se jím ovládat a odmalička jsme tak většina z nás učeni
Myslíš, že můžeš zvítězit nad svým Egem ?
Mám za to, že ne. Pokud zvítězíš, to znamená, že s ním bojuješ a bojovat proti Egu je jako proti větrným mlýnům. Mám raději spojenectví :)
Myslíš pozitivně?
Přemýšlíš někdy nad skutečnou příčinou, pokud máš z něčeho strach?
Přemýšlím, ale marně - logicky totiž vím, že mít strach je většinou jednoduše nesmysl :-D ...kéž by vyhrála logika, ale nevidím to reálně :)
Existuje něco, co by ti mohlo pomoct v sebepoznání ?
Možná jo, ale nevím co. Možná najít si parťačku na společné poznávání. :)
Jaké pocity v tobě vzbuzuje samotné slovo sebepoznání ?
nevím, asi žádné, není to moc emocionální slovo pro mě
Anima/Animus (naše nevědomá část "opačného pohlaví"). Jak moc (pokud vůbec) tuto část vnímáš u sebe?
Tak docela dost, nakonec nejen u sebe. Snažím se rozlišovat, co způsobuje Anima a co Animus :)
Myslíš, že někdy experimentuješ, nebo hazarduješ se svým zdravím ?
Nevím, snad ne. Sice občas hodně málo jím, ale snad to není přílišný hazard.
Jakým způsobem se dostáváš zpět do formy (např. po nemoci) ?
Mám určité placeba, která více či méně zabírají. Pak mám některé postupy odkoukané z netu, které zabírají jen o něco více než placeba :-D v případě nachlazení je na prvním místě česnek, zázvor ;) Samozřejmě, že pokud to beru vážně, musí být v souladu i strava anebo začít půstovat.
Podařilo se ti (pokud existovalo) plnit (nebo úspěšně dokončit) nějaké tvoje vlastní (třeba novoroční) předsevzetí?
V žádném případě. Bylo jich hodně, ale víceméně menší no a i ty vždycky nějak vyšuměly... Nikdy jsem si žádné větší nedával, protože jsem už předem měl strach, že je nedodržím ;) Ale možná určité předsevzetí není špatný nápad, "zkoušet" to než dojde trpělivost a vůle :)
Dáš si letos nějaké předsevzetí?
Předsevzetí na začátku roku si nikdy moc nedávám. Nový život a nový začátek mám už od školy spojený se zářím. :) Ale ani v září si nedávám předsevzetí přímo, spíše se snažím využít tu energii "nového života" na maximum. Takže jsem všeobecně aktivnější a více se mi vše daří minimálně po dobu dvou měsíců :)
Když usínáš, přemýšlíš nad následujícím/dnešním dnem?
Ano, přemýšlím nad dnešním, buď se pochválím, nebo si slíbím, že zítra to bude lepší. Taky se snažím najít si důvod, proč se na následující den těšit. No někdy marně, ale nevzdávám to:-)
Máš způsob, jak se rozhodnout, pokud se neumíš rozhodnout logicky?
Způsob rozhodování se u mne liší podle předmětu a důvodu rozhodnutí. Mnohdy je to právě naopak, že pokud se neumím rozhodnout, použiju logiku. Je to podle momentální situace.
Když si vybíráš po několikáté místo (kino, parkování, restaurace...) a máš k dispozici jakékoliv, vybíráš si vždy to samé, popřípadě poblíž něj? A víš proč?
Jak kdy. V kině se snažím většinou vybrat místo uprostřed horizontálně i vertikálně, abych se nemusela dívat moc z úhlu nebo tak :) ale někdy je uprostřed moc přehuštěno anebo jdu s někým a klidně oželím "prostředek" a sedneme bokem... V restauraci je mi jedno, kde sedím. Důležité je, ať je tam klid, když chci pokecat, ať tam jsou ti správní lidi, když se chci pobavit, ať tam mají mé oblíbené jídla a pití a ať tam obsluhuje, pokud možno, pohledný usměvavý a příjemný číšník :) Místo je jedna z posledních věcí, na které by záleželo.
Těšíš se na vánoce? Proč ano/ne? Co Tě na nich baví/nebaví?
Hmmm, pokud bych mel stravit Vanoce s rodinou od Rosy, tak bych se moc netesil, jednak protoze Vanoce tady tak neslavi, vic dulezite tu je oslava noveho roku nebo 3.kralu, kdy si davaji darky, a jednak proto, ze bych furt premyslel o tom, ze to neslavim s nasima ale s rodinou od Rosy, kdybych to slavil sam s Rosou, tak to by me asi takove myslenky neprepadavali a kdybych to slavil s nasima doma, tak to by byla nejlepsi volba :) Na Vanocich me bavili vzdycky nejvice Vanoce :)) Toz ta atmosfera vanocni a ty svatky kolem, protoze se toho dost deje, citis klid, ze jsou svatky, badmintonovy turnaj, s Vencou tradice jit na jedno na Stepana atd. No a od te doby co mi zemrela babicka, tak Vanoce slavime spolecne se strycem a dedou a to tomu dava obcas taky zajimavy rozmer :)) A jinak co me nebavi na Vanocich, kdyz kupuji darky na Vanoce na posledni chvili :) A tradice ze pred rozbalovanim darku ze segrou zazpivame jednu koledu, myslim, ze na to nemam hlas a jsem na to uz starej :)))
Máš nějaký rituál před spaním? :D
Nekdy si pustim nejakou relaxaxni pisnicku pred spanim a kdyz je cas 5, 10 minut , tak se v posteli jeste trosku protahuju, nejake pozice, prodycham telo, takove uklidneni na dobry spanek. A pak uz si jenom pred spanim predstavuji, co chci aby se mi zdalo :)
Mas nejaky rituál po ránu?
Zatím nee. Přes léto mám takové pokusy, většinou to je nějaký sport. Přes zimu to je horší - třeba se nechám inspirovat, anebo si nějaký vybuduju a možná to nebude jen ranní :))
Kdybys potkal(a) do mrtě stejnou osobu jako jsi ty. Chtěl(a) bys s ní trávit čas (a proč) ?
Kdybych potkala do mrtě stejnou osobu a uznala, že je do mrtě stejná, určitě bychom si rozuměly(li). Byly by to nekonečné debaty a alnalyzy a syntezy a bylo by to asi fajn. Znáš snad někokoho stejného jako jsem já?
Kdybys potkal(a) do mrtě stejnou osobu jako jsi ty. Co by tě na ní zajímalo?
Řekl bych, že úplně všechno, a pravděpodobně bych se nestačil divit, co všechno se dozvím :-) Asi by to byla ta nejdokonalejší sebereflexe, kterou si ...zatím nějak nedokážu představit. Snad noční můra pro člověka, který nedokáže být sám sebou nebo sám :-D Bylo by to to největší "pochopení" sama sebe v mojí historii :)
Co naposledy způsobilo zhoršení tvého zdravotního stavu?
Naposledy návštěva jednoho baru s určitými lidmi - jsem se trochu nachladila, což je u mě nezvyklé, jelikož bývám nachlazená tak asi jednou za dva roky.
Co naposledy způsobilo zlepšení tvého zdravotního stavu?
Toť otázka.. Přijde mi, že už mi tolik nepadají vlasy jako tomu bylo po dlouhou dobu, ale jelikož je to teprve dva nebo tři dny, tak ještě nejásám a jen pozoruju. Co to způsobilo - taky netuším, co vím je, že jsem začala užívat zinek a rybí tuk a pak jsem si tuším o víkendu v jednu chvíli naráz řekla nebo uvědomila takové otrávení - pocit i slova "mě už to neeebaaavííí". Domnívám se, že to bylo to, co způsobilo snad konec padání - po mnoha měsících. :-) Že ty vnější věci jako vitamíny a minerály, případně nové mýdlo na vlasy, hrály vedlejší roli.
Je nějaký typ společnosti, který nemáš rád(a), nevyhledáváš ?
Po akci, od které jsem nic nečekala, protože jsem měla pomáhat důchodcům a myslela, že budou "prudit" a zjistila naopak, že můžou být vtipní a zábavní nebo když jsem doučovala různě staré puberťáky, nemám typ společnosti, kterou nevyhledávám, ale vždy jen konkrétní lidi. Samozřejmě se ale nejčastěji pohybuji ve společnosti + - stejně starých lidí. Pro jiný typ společnosti př. manažeři, dělníci a ostatních platí to samé. Vždy se jedná o konkrétní lidi. Obecně mám ráda společnost, ale je fakt, že čím jsem starší, tím víc si společnost vybírám, protože na jednu stranu časem poznává člověk stále nové lidi, tudíž i výběr je větší ale na druhou stranu času a energie méně, takže je třeba zvážit kam a s kým jít :)
Myslíš, že člověk je buď zlý nebo hodný? Nemůže to být i jinak?
Asi muze, ale jak to clovek zjisti?
Souhlasíš s názorem, že člověk má 3 charaktery? Takový, jak se vidí on sám, takový, jak ho vidí ostatní a takový, jaký opravdu je?
Souhlasím, že mě ostatní vidí jinou, než jaká jsem a že člověk není schopen přesně nahlédnout, jaký je, nebo může být (svůj potenciál). Ale nemyslím si, že by byly tři charaktery a nikdy jsem nepřikládala valnou váhou tomu, co si o mně kdo myslí, protože mě skoro nikdo pořádně dobře nezná. Samozřejmě že jsem dříve chtěla, aby si o mně lidi mysleli jen to nejlepší. A i teď to u některých lidí chci. Ale ani předtím ani teď jsem nevěřila těm, co si o mně mysleli něco, co si já nemyslím. :-)
Myslíš, že lidí se rodí automaticky zlí nebo hodní? Nebo se jím člověk stane vlivem okolí, podmínek?
Nemyslím si, že by byl někdo vyloženě zlý, spíš jsou lidi zranění, ublížení a pak ti s vymytým mozkem. Ale jsem názoru, že všechno co lidi dělají, má pozitivní úmysl. Jenže často je pozitivní nebo domněle pozitivní jen pro toho, kdo koná. Ten co díky tomu umře už by ho jako pozitivní nebral..
Jak moc řešíš čas? Kvůli komu/čemu? Bylo by to ulevující neřešit ho?
Tak cas je nas pan a my jeho sluhove. Jsou nejake terminy, do kterych se musi neco stihnout, shuzky atd. V podstate nas dostava pod tlak. Bylo by ulevujici ho neresit. Parkrat jsem si zkusil behem dne nechat doma mobil, hodinky. Zajimavy pocit :)
Nohavica - ano nebo ne? (Odpovědět si může každý po svém) ;)
ee. Zatím jsem do toho nedozrál ;) Možná časem - není to vyloučeno, i když nepravděpodobné :)
Jak vidíš sebe za 5 let? (můžeš si nasadit růžové brýle)
Vidim se ve finale mistrostvi sveta v badmintonu ve smisenem mixu, ktere se bude konat v koprivnici na zimaku. Spolecne s Carolinou Marin si to rozdame o prvni misto proti prekvapive finalove dvojici Dirkonka & Ondra
Jak vidíš svět za 10, 20 let?
Vzhledem k rychlosti a úměrnému zrychlování změn ve světě by to chtělo hodně informací nebo fantazie k nějaké prognoze. Ale všemi smysly si přeji, aby ty změny byly jen pozitivní.
Rozpor. Je něco, co provádíš rád(a), ale přesto víš, že to je proti něčemu?
Nevím, jestli ráda, ale věcí, které provádím a přitom vím, že je to něco proti něčemu je víc. Chodím pozdě spát, přestože vím, že budu druhý den nevyspaná, sportuji, i když tělo není úplně ok, jím nezdravé věci, přestože vím, že jsou nezdravé, ale skvěle chutnají atd. Našla by se spousta věcí.
Co ti nejvíce ubírá energii?
Asi je to dost individuální. Co někomu ubírá ,jinému dává. Já si myslím, že mne ubíjí stereotyp. Když nemám nic pozitivního před sebou , na co bych se mohla těšit. Joj je toho hodně, ale nedá se všechno pojmenovat a popsat slovy. tak raději při poklesu energie hoonem nabít:-)
Jak nejraději odpočíváš ? Jak to na tebe funguje?
Zalezi od ceho si chci odpocinout, vzdy hledam protivahu. Kdyz jsem mel fyzicky narocny den, tak se snazim odpocivat, lezet na posteli, poslouchat muziku, koukat na film, cist knizku, nebo nedelat nic. Kdyz jsem mel narocny den po mentalni strance, kdy jsem delal cinnosti narocne na mysleni, tak si rad odpocinu pohybem, aktualne to je veslovani na trenazeru a ruzne mixy cviku na rozpohybovani energie.
Pokračování otázky na tělo :) A obráceně - když má někdo rád tebe - jak preferuješ, aby ti to dával najevo ?
Moje heslo je : "důkazem lásky není ani tak co pro tebe ten druhý udělá, ale co dokáže obětovat." Láska se musí pořád přikrmovat aby květla a dlouho ( navždy) žila, jako ta nejvzácnějí květina. Nic není jen tak. Krásná slova i něžné dotyky jsou součástí lásky, ale ne důkazem.
Otázka na tělo :) Když máš někoho rád, preferuješ to vyznávat slovy, nějakou činností, nebo spíše dotyky ? (nebo třeba jiná varianta?
Preferuju to vyznavat ciny, clovek toho muze namluvit dost, ale dokud je neukazuje v cinech, to jsou to porad jen slova. I kdyz sem tam nejaka pekna slova zahreji u srdce, tak by chybet nemela. I ja je sem tam rikam ;) Ale u me spis ciny, nez kecy :)
Co ti přináší cestování a poznávání světa? V jaké společnosti preferuješ cestovat? Co to v tobě zanechává (a třeba jak dlouho) ?
V jiných zemích a místech se na tu chvíli stáváš součástí těch míst. Každé takové poznání přináší nové světlo do přemýšlení o způsobu života. Můžeš si buď uvědomit jak se ti ve srovnání žijě fajn fajn, nebo pochopíš jak se to dá vylepšit. Jsou místa, která sjou krásná, ale vyšumí z paměti. A jsou i taková, která tě prostě úplně strhnou. Například na vrcholu Snínského kamene jsem málem roztáhla křídla a proletěla se na nádherným krajem. Ten pocit už si ponecháš. Je to posit úžasné vděčnosti, síly, lásky- no to se nedá řici slovy. Pokud lidé kolem mne v té chvíli mají podobné pocity, pak je to ta správná společnost, se kterou preferuji cestovat. No a musí být sranda:-)
Videl jsi film matrix? Kdyby jsi byl v situaci Nea, a Morpheus ti dal nabidnout, kterou moznost by sis vybrala/a? Zit dal ve svete, kde jsi stastna v Matrixu, nebo se dozvedet pravdu, kde by nebylo cesty zpet? :)
Vůbec nevím o čem mluvíš, Matrix jsem neviděla, znám jen postavu Nea díky tomu, že podle některých se mu Hanzy podobá... Ale třeba se někdy podívám a pak odpovím ;)
Co pro tebe znamená čistá, ryzí láska ?
Nemám takové rozlišení jako čistá, pravá, ryzí apod. Spíše jednoduše je, nebo není. A znamená to pro mně přijmout to (toho) co mám rád, bez podmínek. Pokud se ve větách vyskytuje moc "ALE", znamená to spíše pro mně spíše závislost než lásku. Určitě by se našlo něco konkrétního. Definuj třeba přesněji co tě zajímá :))
A co Ti poslední dobou leze krkem?
Skoro neustálé hlídání stavu mých vlastních peněz... To "poslední dobou" je trochu delší, konkrétně od té doby, co mám rodičovskou na tři a ne dva roky. Hodila by se práce na částečný úvazek, ale firmě se to nelíbilo, tak co už. Rozhodně to stojí za to, být doma s dětmi a neměnila bych za to vrátit se už teď zpátky do práce, jen jsem byla zvyklá na jiné finanční poměry a proto mi to občas leze krkem ;)
Co Tě poslední dobou nejvíc baví?
Asi studování nových věcí v oboru, který mně nadchnul až poslední dobou. V kombinaci s dobrým počasím můžu číst a přemýšlet, pracovat po venku, to je pro mně ta nejlepší kombinace. Taky mně více baví sport, pohyb. Taky mně více baví jakákoliv společnost v jakékoliv blízkosti. Co úplně úplně nejvíc neumím říct, střídá se to podle nálady a možností každou hodinu a minutu :)
Jak si představuješ Toho Pravého/Tu Pravou ? Co by měl splňovat, vzhled apod. ?
Na úvod musím dodat, že ten pravý není totéž jako "člověk, co je naprosto bez chybičky a nikdy se s ním nepohádám a na všem se shodneme". Ten pravý znamená, že splňuje vše, co jsem zjistila, že u muže potřebuju a chci a jelikož jsem ho už našla, můžu zodpovědně říct, že nemůže být nikdo, kdo by to splňoval ještě víc - to proto, že nesplnil 100, ale minimálně 120 nebo i víc procent mého náročného seznamu. :-)
Věříš na Toho Pravého/Pravou? Potkali jste se nebo věříš, že se potkáte?
Ne, nevěřím. Nemůžu říct, že jsem si jistá, že můj přítel je Ten pravý. Ale neřeším, jestli je nebo není, protože jsem ráda, že jsem právě s ním. Rozhodně nehledám "jiného pravého" a nevěřím, že jiný pravý někde po světě chodí. Protože všechny muže, které jsem za život "blíže" poznala a třeba s nimi i chodila, každý měl svá + ale i svá - Můj současný přítel je pro mě nejlepší kombinací těch mnou hledaných plusů a mínusů, které dokážu nejsnáze akceptovat ;)
K čemu bys život přirovnala Ty, je něco takového? Čím bys větu "Život je...." doplnila Ty?
Přirovnat k ničemu nejde, protože neexistuje nic, co by bylo "jako život". Život je prostě život. To, že u každého vypadá trochu jinak, je věc druhá, ale pořád je to život. Je ale pravda, že život některých lidí bych přirovnala k umírání - takže občas přirovnat jde. :-) Proč nesouhlasím s pojetím života jako hry je to, že pokud lidi berou jako hru to, co je nesmírně vážné a přímé, pak si myslí, že můžou vyhrát nebo prohrát. Že ať už vyhrajou nebo prohrajou, můžou se vrátit znova na začátek a jít "odznova". V životě ale žádné skutečné odznova není, jde stále dál. Navíc to svádí k pojetí důležitých věcí a prkotin a prkotiny jsou pak brány jako "tady nejde o život". Ale v mém pojetí "jde o život" vždy a všude. Nejsou žádné oddechové časy, žádné intermezza na rozmyšlenou, kdy se "nic neděje". Vždy se něco děje a je třeba být neustále na pozoru, abychom neprošvihli to, co se dá prošvihnout někdy jen jednou. (to tu ale nebudu rozebírat více, znám zatím jen jednoho člověka, který to vidí stejně jako já a ráda bych takových poznala víc)
Život je hra. Co ty na to ?
Vlastně proč ne :) Hra, kterou si každý hraje po svém. Někteří "na jistotu" a "při zemi", jiní riskantně až vabank... Každý má jiný počet spoluhráčů i protihráčů, někdo "kope vyloženě sám za sebe"... Hra, ve které má každý jiný poměr vítězství a proher... Takže jo, život je hra :)
Co by se stalo, kdyby jsi zrušil(a) svůj účet na Facebooku?
No, co všechno by se stalo, to nemůžu tušit, ale jelikož mi FB velmi pomáhá při mé práci i teď při organizaci kurzu v Chorvatsku a na komunikaci s kamarády taky nedám dopustit, tak se ho rozhodně zrušit nechystám. :-) Každá mince má dvě strany a vše se dá jak využít, tak zneužít. Já se snažím FB využívat co nejlépe :-)
Máš nějaký svůj oblíbený citát, motto, heslo, přísloví... a když ano, jaký/jaké a proč?
Na mých stránkách mám hodně citátů, co mě zaujaly. Ale takový jeden, co mě pronásleduje od konce páté třídy, takže už dobrých 16 let je: "všechno je jednou poprvé". A je fakt, že pro můj život je tohle dost příznačné heslo a nedivím se, že ho slýchám tak často. :-)
Nějaký film, který ti "něco" dal nebo něco v tobě zanechal... a tak... ? ;)
No takových filmů je mnoho. Ale jelikož jsem se právě dozvěděla, že jsi ráno prokrastinoval u pohádky, tak řeknu, která pohádka ve mně zanechala nejvíce - Zlatovláska s Petrem Štěpánkem v roli Jiříka. Chtěla jsem být jako on, jezdit na koni, zpívat krásné písničky s ozvěnou jak v té pohádce. A tak vůbec. :-)
Kdyby to měla být jediná věc (kromě lidí, vody, jídla), co by sis vzal(a) na dlooouhou cestu ?
Můj červený deníček, kde mám výpisky z knížek CC a pár dalších mouder, mých snů atd. :-)
Být tak na světě sám. Co to v tobě vyvolává?
Všichni jsme na světě sami a současně nejsme - to je ten paradox. :-) Já vnímám samotu - bolestivou i krásnou, plnou naplnění i otravnou k zbláznění (to když podlehnu občas egu, dojde mi trpělivost a začnu si stěžovat, že chci mít ve svém životě ještě někoho dalšího, kdo přečetl CC) :-) Já tedy už na světě sama jsem i nejsem. Takže to ve mně nevyvolává nic, protože to tak už je :-)
Myslíš si, že partneři můžou mít svá tajemství nebo by je mít neměli?
Takova tajemstvi po kterych by se rozpadl vztah, by mela zustat tajemstvimi a tajemstvi, ktera na vztah nemaji vliv, take muzou zustat tajemstvimi, proc ne. Asi dost zalezi na tom, jak dlouho spolu jste a jaky vztah k sobe mate, protoze vsechny vztahy se nejak vyvyjeji a neznamena, ze kdyz 2 jsou najednou spolu, ze z toho vyplyva povinnost vsechno rikat druhemu, to by melo prijit tak nejak prirozene casem, kdyz vis, ze tomu druhemu veris a muzes mu rict, neco co bys jen tak nerekl.
Nemoc. Pokud přijde, snažíš se odhalit příčinu? Souvislosti?
Teď se o to snažím. Vlastně jsem i přišel na to, že počet možných příčin všech různých nemocí není zas tak moc, takže konec konců není vždycky takový problém zjistit kde je příčina.
Je něco, čeho bys chtěl(a) v brzké době dosáhnout v oblasti zdraví, nebo životního stylu?
V úplně nejbližší době zastavit nadměrné padání vlasů. Ale jinak uzdravit se ze všech tělesných neduhů, které mám. A to, že doktoři říkají, že to nejde, pro mě není argument, já vím, že to jde a jednou to dokážu :-)
Co (pokud je něco takového) je pro tebe příliš vážné, než abys o tom žertoval(a)?
hmm, cokoliv a současně i nic. Záleží na kontextu a na tom, s kým se bavím. Dokážu o jednom tématu stejně tak žertovat, jako mluvit smrtelně vážně. Jde o to, co sleduju tím, co říkám a co sleduje ten, komu to říkám. :-)
Tvoje oblíbené místo. Proč jsi na něm rád(a) ?
Hmm, mám více oblíbených míst. Ale tak abych zas neodpovídala bez odpovědi, tak si vyberu jedno z nich. Je jím kavárna Creperie v Praze na Novodvorské Plaze. Ráda tam chodím se svou drahou polovičkou, protože tam mají pohodlné gauče, milé číšníky a výborný Chaipur. A ráda tam pak jsem proto, že si tam můžeme příjemně a nerušeně povídat, mám skoro nekončící přísun hlazení ve vlasech a tak. No nádhera. :-) A ještě teda fresh z červeného grepu ve džbánku s ledem tam mají taky výborný. ;-)
Co tě nejvíce rozčiluje/odpuzuje u žen | u mužů ?
u žen je to hrubost, hloupost, neupravenost, špína. U mužů nedůstojné chování k ženám a hloupé narážky na toto tema. A taky hrubost, nelidskost a špína. Určitě se toho najde víc, ale to je individuální. Né každému všechno sluší a naopak každý jinak projevuje negativní vlastnosti.
Co si myslíš o svém věku ?
Že každý můj věk je bezva :) Když jsem byla malá, nechtěla jsem být starší, když jsem chodila na výšku, cestovala a "pařila", bylo to taky skvělé a teď když máme kluky, je to taky krásné období. Zatím se mi můj věk vždycky líbil :)
Lidská vlastnost, kterou nejvíce obdivuješ?
No, asi žádná. Nějak lidské vlastnosti neobdivuju. Ale to by bylo na dýl a na osobní rozhovor. A po přečtení knížek CC pochopíš možná jak to myslím. :-)
Kdybys měl(a) další život. Kde/kdy/jako co ...by ses rád(a) narodil(a) ?
chtěla bych se nanrodit v místě kde je civilizace na úrovni, ale příroda má hlavní slovo. Určitě v příštím období, minulost je známá, zajímá mně, co bude dál. Možná raději jako muž, má možnost být samostatnější a soběstatnější. Ale být ženou je pěkné. Záleží na společnosti, ve které žije.
Vyber jednu věc, která Ti na dnešní době (21. století) nejvíc vadí?
Je toho mnoho, ale kdyz si musim vybrat jen jednu, tak vsechny maji stejny puvod a to "penize a lidska nenazranost". Penize dnes ovladaji vse. Domahatelnost prava, valky kvuli prirodnim zdrojum, spatna kvalita potravin, niceni prirody, zadluzenost statu, pracovni nejistota a duchodu. Problemy byli i kdysi, ale ted se mi zda, ze se zacina ukazovat, ze svet jak v dnesni dobe funguje, vlastne nefunguje a pripada mi to, ze je to velka bublina, ktera se porad zvetsuje a jednou praskne.
Co bys v životě dělal(a), kdybys nic dělat nemusel(a) ?
V podstatě asi totéž, co dělám teď, akorát bych neměla žádné stresy a byla daleko víc v klidu. To je takový můj soukromý sen - mít hromadu peněz, takže se nemuset o nic starat - žádné placení pojistného atd - prostě by to někdo vyřídil za mě. Nebo klidně i já, ale věděla bych, že dokud budu na tomto světě, nemusím dělat nic pro to, abych si peníze vydělala. Potom bych byla vnitřně daleko volnější a svobodnější. Byla bych s partnerem více na dovolené někde. Ale jinak kromě změny bydlení (do našeho domečku se zahradou) a vlastního auta, by se tolik nezměnilo. Jsem ráda tím, kým jsem :-)
Kdybys mohl(a) v životě změnit jednu věc, jaká by to byla?
Jako ve svojem? Třeba vidět na chvíli, že čeho mají lidi strach. Ale jen na chvíli, jinak bych se z toho mohl zbláznit :-D
Je nějaká "věc" (koupitelná za peníze), po které si vždycky toužil(a), ale nikdy sis jí nakonec/prozatím nekoupil(a)? Jaká to je věc a proč sis ji nakonec nekoupil(a) nebo proč ji zatím nemáš?
Napadá mě chata. Snad od puberty jsem vždycky chtěla mít někde chatu /chalupu "na horách". Jezdit tam na víkendy toulat se po lese a po horách, ráno se houpat v houpací síti, k večeru hrát ruské kuželky, petanque nebo kroket, grilovat a popíjet sangríu. Zatím ji nemám, protože na ni nemám. Ale jednou si ji koupím :)
Co ti nejčastěji dělá radost?
Má drahá polovička. Je s ním strašná sranda a vůbec je to poklad. :-) Radost mi dělá kde co teda. Ale nejraději mám moment, kdy vyjíždím po schodech z metra a čeká na mě u vchodu a obejmeme se. To jsou nejšťastnější chvíle (co se opakují), a kromě jiných samozřejmě :-)
Je to zděděné od rodičů ? ;)
Tvoje nálada (stav, rozpoložení). Jak moc je závislá na světě kolem tebe?
Vlastně ani nevím, poslední dobou to neregistruju. Myslím si, že určitá závislost na náladě by mohla vzniknout (u mně) v případě blízkosti a nějakého očekávání... prostě "typický" vztah, ....:-D ale co já vím ?! :-))) dlouho jsem se nesetkal s někým, kdo do mně vryl nějakou náladu. Asi mám dobře fungující emoční firewall :-) Anebo jsem na to prostě kvalitně zapomněl. Tak až si vzpomenu, tak (si) to sem napíšu... Nejlepší kazisvět vlastní nálady jsem jednoznačně já sám
Jestliže tato změna nastane, co se změní ve tvém životě?
Budu daleko klidnější a budu lépe spát. To se automaticky projeví na mém chování vůči mé rodině a vůči členům mého týmu
Jaká je/by byla pro Tebe ideální "vysněná" dovolená? S kým/kam/jak atd.
Tak byl by to nejaky trip skrs nekolik statu. Tak jak jsem to zazil s Brizou a spol, kdyz jsme jeli do Rakouska sjizdet reku, nebo do Bulharska za Brizou. Tak jsme jeli pres nekolik statu a v kazdem sme se zastavili a neco zazili v chorvatsku na plitvickych jezerech, v itali v mori atd. Takze Bylo by to klidne s jednim a vice kamarady, se kterymi si rozumim, trip pres nekolik statu, kde bychom poznali mistni veci a mohli ziskat spoustu zazitku. Vykoupat se v mori, sjet reku, vylezt skalu, dostat tydenni lekci u mistra cinske mediciny z masazi, zajit na diskoteku, plavani s delfiny a to vse v jedne dovolene, aby to bylo barvite. A nejlepe kdyby to nebylo vubec planovane, ale prislo to tak nahodou :)
Nebrát si věci osobně. Jak moc to dovedeš ?
Povrchní. Zaregistroval(a) jsi někdy tento způsob myšlení? U jiných, u sebe?
Pokud se způsob myšlení projevuje způsobem komunikace, tak mnohokrát. Za mě osobně, jsou lidi, se kterýma se ani jinak než povrchně bavit nechci a na druhé straně jsou lidi, se kterýma, když je čas a příležitost, ráda pokecám upřímně a do hloubky.
Tvůj (lidský) vzor ? A co jeho vlastnosti, které ho dělají tvým vzorem :)
Zatím jsem nepotkala člověka, který by mohl být mým vzorem, přesto že je mnoho lidí, kterých si vážím .Moje představy jsou docela utopické a sama mám z nich jen nepatrný zlomek. Jakýsi dokonalý člověk určitě existuje, ale je to relativní pojem. každý má jiné představy o dokonalosti. Pro mnoho lidí je to třeba nadusaná peněženka a plné a výhodné korýtko. Ti se dnes cení nejvíc. Já mám ráda lidi moudré, vtipné, bystré, vnímavé, s velkým a předobrým srdcem.... no mám pokračovat?
Máš nějaký svůj oblíbený citát, motto, heslo, přísloví... a když ano, jaký/jaké a proč?
Mám. Motto: Štěstí přeje připraveným. A citát taky, ale nevím od koho je: "Jsem krutý, ale jsem život. Pláčeš, ale i v slzách je síla. Tak běž a žij!" Zdá se drsný možná, ale mi přijde pozitivní :) A taky se mi líbí, jak říká můj taťka: "Kdyby neexistuje", když někdo třeba říká.. ale kdyby... a pokračuje, že všechno by bylo lepší, jiné atd.
Je nějaká schopnost kterou bys chtěl(a) vrátit (třeba naučit se znova) z dětství?
Deti do urciteho veku se chovaji prirozene, jsou smutni, kdyz maji byt smutni, raduji se, kdyz se radovat maji, placou, kdyz plakat maji, chovaji se prirozene, nepremitaji v hlave jak by se chovat meli, proste se chovaji, Ziji skutecny zivot. Postupem casu tu schopnost ztraceji a ziji neskutecny zivot, zivot v myslenkach - co se stane, kdyz udelam toto, co si pomysli o me, co kdyz to neudelam. Mela bych to udelal. Udelala jsem se to dobre. Jak na bude v budoucnu, co vse jsem udelal v minulosti, proc jsem to tenkrat neudelal jinak. Charakteristicke pro nas dospele. Jedinou vlastnost kterou bych se chtel naucit z detstvi je zit a chovat se prirozene, zit skutecny zivot ne ten neskutecny v myslenkach. Treba se to nekdy podari :)
O čem je pro tebe náročné mluvit "z očí do očí" ?
Třeba o věcech, na které potřebuji čas (a že jich je), mluvení z očí do očí mně někdy moc rozptyluje :-D. Taky o některých věcech v kategorii "asertivní" (chválení a jiné polodůležitosti). Líbí se mi určitá slovní "otevřenost", kterou mně inspiruje kamarádka. Hledám rovnováhu mezi tím co říct a co neříct - někdy to jde ...a někdy ....(pak lituju že jsem něco neřekl a tak ....)
Nejlepší "etapy" mého života...
Nejlepší etapa je vždy ta, kterou právě prožívám. Je pravda, že jsou i hooodně těžké chvíle. Ale ty skončí a ta radost z pohody je mnohem intenzivnější a nikdy ji tak neprožijeme bez těch špatných zážitků a etap. Moje heslo zní, nikdy nemůže být tak dobře, aby nebylo ještě líp:-)
Je nějaká vlastnost nebo zlozvyk, kterou bys na sobě nechtěl(a) ?
Určitě jich je hooodně, ale člověk často sám na sobě nepozoruje výrazné zlozvyky.Většinou považuje za zlozvyk následek nějakého skutku, který jemu, něbo někomu jinému způsobí nepříjemnosti. Pokud se tyto konkrétní skutky opakují, je to zlozvyk.Ale sami mnohokrát nevíme, co jsme udělali spatně. Dobré vlastnosti přicházejí z povahy člověka a ty fakt dobré jsou podvědomé a často se ani nedají pojmenovat jen vycítit. Ale cící to hlavně ti druzí jako pozitivní účinek našich dobrých vlastností. Zase je to otázka názoru a povahy člověka, co považuje za dobré a co za zlé.
Dokonči větu: Těším se na léto, protože... :)
...cítím větší volnost, větší příval energie, mám více možnosti pobývat venku (kolo, brusle, pěšky...), můžu více relaxovat venku, bubnovat venku, ležet v trávě. Taky protože mně to více láká cestovat. Taky protože se cítím více uvolněný, možná díky těmto všem věcem. Taky protože můžu změnit jídelníček (vlastně mění se sám). Taky proto, že potkávám více lidí na venku (bez zimních depresí :-) ). Protože dny jsou dlouhé a noci jsou teplé. A taaaaak.... :)
Zmenila ses za posledni roky? Co se tyce chovani, nazoru, vlastnosti?
To je na hodně dlouhé povídání ;) Za 4 ne, ale poslední tři (od té doby co se Vojta a pak Marťa narodili) určitě. Život s dětmi a bez dětí je úplně jiný. V chování jsem jednoznačně zodpovědnější. Zodpovědnost za děti je obrovská. Aby se měly dobře, byly šťastné, nic se jim nestalo, byly zdravé... V názorech ani ne. Minimálně ne v těch zásadnějších. Snad jen, že vychovávat dětí je složitější než jsem čekala :) Ani vlastnosti se moc nemění. Snad jen trpělivější díky neustálému vysvětlování, čekání atd. a na druhou stranu taky výbušnější. Po celém dnu (a nejen tehdy) unavená vybuchnu i kvůli maličkostem, což se mi nestávalo. Silnější určitě. Děti člověka psychicky i fyzicky zocelí :) Jednoduše musí vydržet víc. Když mu není dobře, po probdělé noci díky x vstávání, nejde zůstat v posteli, prostě si s nimi hraje a stará se o ně dál. Slabší v tom, že jsem vždycky měla spoustu energie, teď jsem každý den večer utahaná. Je dobré užívat si všech výhod života bez dětí dosytosti, aby si pak člověk mohl pro změnu užívat dětí. Mám to štěstí, že to tak mám. A musím říct, že život s dětmi je bohatší, jedinečný a úžasný! :))
Kdy to v tobě vře? A co tě z toho dostane?
Když mi to obzvlášť nejde ve sportu, když mě vytočí děti nebo Hanzy, když udělám nějakou hloupou chybu, když musím v práci zbytečně zůstat přesčas, když se mi zdá, že se mi děje nějaké bezpráví... :)) Dostane mě z toho jak kdy... Někdy čokoláda, jindy bouchnutí pěstí, od plic si zanadávat, bouchnout raketou o botu...
Naučila se's něco od (svých) dětí?
Přemýšlím až se mi z hlavy kouří už dva dny, ale na nic kloudného nemůžu přijít. Ráda bych napsala třeba - radovat se z maličkostí, ale zrovna tohle, si myslím, jsem uměla i než jsme měli děti. Takže jestli jsem se něco naučila, pak říkat: "Já Ti uteknu", "Jsi pláčel?" a jiné výrazy, které si na chvilku chci uchovat a tak je používám taky, i když bych neměla.
Je pro tebe důležité umět získat člověka na svou stranu ?
Nejde tak moc o získání, jde o to pochopení mojí strany a ne si stát pevně za svým. Nechci mu vnucovat moje názory či nápady, jen stačí postavit se vedle mě a podívá se mýma očima. Pokusit se jednou nemyslet na sebe svoje názory, ale otevřít se i těm mým a to si myslím, že zvládá jen charakterní člověk. Takže, ano chci, ať člověk chápe a vidí moji stranu a je pro mě důležité mu ji ukázat, ale také vidět tu jeho. Tohle se může použít nejen v práci, ale i ve vztazích a ušetří to mnoho hádek a problémů.
Jak (a případně proč) je pro tebe důležité vyhrávat?
Ani moc ne, vyhra je spise takova tresnicka na dortu, kdyz cloveku jde dobre to co dela, tak ma uz radost z toho co dela, a pokud je to okorenene nejakou vyhrou, tak ta radost se muze znasobit, takove oceneni, ze jsi to asi delal dobre, primichaji se tam mozna nejake emoce, pocity, uvolneni, takze to neco do sebe ma vyhra. Ale leckdy je dulezitejsi cesta a ne cil... Ale to neznamena, ze necham Zdenka s Pavlou vyhrat v bedecu, az proti nim zase budu hrat! :)
Co je pro tebe v zivote dulezite?
Být šťastná, tzn. mít radost ze života, užívat si ho, těšit se na spoustu věcí... To je to nejdůležitější. Protože člověk může být zdravý, bohatý, krásný... a přece nemusí být šťastný. A pokud není šťastný a nežije rád, pak je mu všechno ostatní (zdraví, peníze, lidi, věci atd.) celkem k ničemu...
Co by ses chtěla naučit ?
Španělsky a další jazyky. Líp lyžovat. Skákat na prkně. Nenechat se vytočit Hanzym a svými syny. Mazat správně správným voskem běžky. Přehodit košíček v badmintonu ze zadní čáry k zadní čáře, hru u sítě, líp smečovat. Mít ráda uklízení. Chodit dříve spát. Líp hrát tenis. Říkat lidem nepříjemné věci. Určitě by se toho našlo víc, ale teď mě napadaly zrovna tyhle věci...
A je něco, čeho Ti nadbývá? :) Čeho máš víc než chceš?
Určitě spousta (hmotných.... bylo to tak myšleno?) věcí, už jenom proto, že tuhle otázku si sám sobě položím málokdy, nebo až pozdě... aspoň se už učím nadbytečné věci nehromadit a ideálně se jich zbavit :) Nepotřebných krámů, elektroniky a hadrů se najde hodně, seznam tě určitě nezajímá ?! :)
Vaříš ráda? Jestli ano, proč?
Myslím, že vaří rád ten, kdo rád jí, a ten kdo vaří těm, kdo rádi jedí. Vaření je radost, když je náležitě oceněno. Takovéto : "Bylo to výborné, děkuji" dodá hodně elánu do další kuchařské akce. Taky záleží na surovinách a okolnostech. např. různá dietní omezení a výživové hodnoty. Nejúčinnějí pomocník je h l a d.
Co ti momentálně schází ?
Momentálně pořádně se vyspat, více času pro sebe, Berentzen s ledem a teplá plná vana ;)
Co Ti momentálně schází? :)
Co Ti teď v tvé zemi nejvíc chybí?
Urcite je to jazyk, myslim ten cesky, ne od lidi :) Docela mi dela problemy, ze se tu veceri az kolem 10te vecer, tak nejak to odpovida celemu tomu zivotnimu stylu tady, ze je to az tak pozde vecer, ale me se to moc nelibi ty vecere tak pozde.
Dokazal(a) bys zit v jine zemi?
Těžko říct, ale myslím, že dlouhodobě určitě ne. Nechtělo by se mi opouštět všechny a všechno tady u nás. A určitě bych nechtěla žít v zemi, jejíž jazyk nerozumím... Ale láska hory přenáší. Prý :)
Co Tě poslední dobou nejvíc baví?
Prochazet se po plazi, koukat na vlny a poslouchat more, je to strasne uklidnujici
Riskuješ rád?
No, jak v čem. Když jde o život, asi ne. Myslím, že v rámci mojí povahy je bohužel mít i ten risk co nejvíce pod kontrolou ...a teď vlastně nevím, jestli to je ještě risk ;) Taky bych řekl, že mám tendenci riskovat nadprůměrně, pokud mám málo času na rozmyšlenou a naopak podprůměrně, pokud mám přebytek času to analyzovat a vyprodukovat hodně strachu :-) Asi je to moc obecná otázka, nemůžeš ji upřesnit ? :-D
Riskuješ rád(a)?
Kterou vlastnost si na sobě nejvíce ceníš? Kterou nejméně?
Dobrá: Třeba umět zachovat chladnou hlavu.
Co tě dostane do dobré nálady, když vstaneš se špatnou?
jo, to se mi stává. Začnu přemýšlet, co mně hlavně štve a co bych mohla udělat, aby mně to potěšilo, nebo připomenout si , že je něco, nebo někdo na koho se těším. Někdy se staně, že někoho potěším já a špatná nálada je pryč. Je to různé, podle situace a důvodu špatné nálady.No a dobré teplé hořké kafečko, k práci s i pustím hudbu. Prostě špatnou náladu nebrat...
Co pro tebe znamená slovo kritika? Přijímaná i dávaná...
Prý jsem náročným (kritickým) člověkem, co se týče nároků na druhé. A já říkám, jsem na druhé pouze minimálně tak náročná (kritická), jako sama na sebe. Největším kritikem jsem sama sobě. Myslím si, že sebekritika/kritika je nezbytná vlastnost člověka, ale musí korespondovat se sebeláskou/láskou k druhému. Člověk, jež nesnese kritiku, pravděpodobně nezažil v dětství moc chvály a pozitivní motivace. Nyní je pro mě asi nejvíce důležitá kritika od mé dcery. Hned poznám, že něco dělám špatně nebo dobře. Neumí se přetvařovat a tak je to na férovku.
Co je pro tebe horší/lepší: sebekritika nebo kritika zvenčí?
Hmmm... Určitě je lepší sebekritika (pokud ji můžu ovládnout a korigovat) ;) Kritika zvenčí pro mně může být ale přínosná, pokud se jí nechytnu špatným, přehnaným (ublíženým), způsobem. Bohužel se jí moc nedostává (neupřímnost?), nebo dostává ve špatné formě.
Jak často se střídají tvoje nálady?
Moje nálada je dost závislá na vnější kritice, pokud je nálada to správné slovo. Čím je člověk bližší, tím více závislejší. Je fakt, že situace se dost mění v průběhu let (k lepšímu). Téměř nikdy ale naštěstí nevstanu se špatnou náladou. Taky musím říct, že k stabilnější náladě mi rapidně pomohla strava. Tadáááááá.
Kdy se v životě chováš jako oběť?
Semtam se přistihnu u toho, že obviňuji ostatní z toho jak se cítím, co se mi děje a kam můj život směřuje, takhle se stavím do role oběťi. Ale snažím se tyto stavy rozebrat a uvědomovat si, že za všechno co se mi děje zodpovídám já sama.